st13112019

Poslední aktualizace31.10.2019 (06:56)

Back Jste zde: Úvod Měřidla Barometr

Barometr

Barometr je přístroj k měření atmosférického tlaku (tlakuvzduchu), používaný k určování počasí (při vyšším tlaku bývá obvykle jasno, při nízkém tlaku lze očekávat změnu jasného počasí na deštivé). Jedná se o speciální druhtlakoměru.

 

Barometry mohou být založeny na různém principu:

  • Rtuťový barometr se skládá z trubice na jednom konci zatavené, naplněné rtutí, na kterou na druhém zahnutém konci působí atmosférický tlak. Podle výšky rtuti pod zataveným koncem lze určit velikost atmosférického tlaku (čím výš rtuť vystoupí, tím větší tlak). Rtuťový barometr vynalezl Evangelista Torricelli (1608-1647) v roce 1643.

  • Aneroid (pérový barometr) pracuje na základě měření deformace plechové krabičky, která je uvnitř vzduchoprázdná. Aneroid vynalezl v roce 1843Lucien Vidie. Původní název barometre anéroide znamená "tlakoměr bez kapaliny".

 

Barometry se druhotně používají k fyzikálnímu měření výšky v geodézii nebo v letectví.

 

Nabídka měsíce:

 

Barometr vodorovný

Číslo: 8020
Rozměr: 275 x 100 mm

barometr vodorovný

 

 

 

 

 

 

Barometr svislý
Číslo: 8019
Rozměr: 450 x 123 mm


barometr svislý

 

Barometr svislý
Číslo: 8001
Rozměr: 450 x 120 mm

barometr svislý

 

 

 

 

 

ATMOSFÉRICKÝ TLAK

 

Tlak vzduchu (atmosférický tlak) je síla, která působí v daném místě atmosféry kolmo na libovolně orientovanou plochu jednotkové velikosti (1 m2). Je vyvolán tíhou vzduchového sloupce sahajícího od hladiny moře (nebo od libovolné jiné sledované výškové hladiny), až k horní hranici atmosféry.

Tlak vzduchu se měří v pascalech (Pa), v meteorologii se často používá její násobek - hektopascal (1 hPa = 100 Pa). Na velikost atmosférického tlaku má vliv teplota vzduchu, obsah vodní páry v atmosféře, nadmořská výška a zeměpisná šířka.

Vzhledem k tomu, že meteorologické stanice měřicí atmosférický tlak jsouv různých nadmořských výškách, používá se vždy pro vzájemné porovnání tlakredukovaný na hladinu moře Tento tlak je průměrně 1013,25 hPa (tzv. normální atmosférický tlak).

Měření tlaku vzduchu

První zdařilý experiment, který prokázal existenci tlaku vzduchu, navrhl italský fyzik Evangelista Torriceli v roce 1643. Na principu jeho pokusu fungují dnešní rtuťové tlakoměry (barometry). Tíha vzduchového sloupce v místě měření vytlačí rtuťový sloupec do barometrické trubice.

Běžně se však pro orientační měření tlaku vzduchu používají kovové tlakoměry, tzv. aneroidy. Ty měří atmosférický tlak na základě prohýbání pružného víka kovové krabičky (Vidieho dóza), z níž je vyčerpán vzduch.

K souvislému záznamu průběhu tlaku vzduchu s časem slouží barograf - registrační tlakoměr. Je konstruován podobně jako aneroid, pohyby, ke kterým dochází vlivem změn tlaku vzduchu, se přenášejí na rameno s registračním perem. Pero barografu píše na papírový pásek, navinutý na válci, který je poháněn hodinovým strojem. Denní nebo týdenní záznam barografu se nazývá barogram.

Nastavení tlakoměru - změna tlaku vzduchu s nadmořskou výškou

Tíha vzduchového sloupce sahající od hladiny, kde se tlak zjišťuje, až k horní hranici atmosféry se s přibývající nadmořskou výškou této hladiny zmenšuje. Tlak vzduchu tedy s přibývající nadmořskou výškou klesá. Změnu atmosférického tlaku vzduchu připadající na 100 m výšky udává tzv. vertikální tlakový gradient.Atmosférický tlak s výškou klesá nerovnoměrně - s přibývající nadmořskou výškou se toto klesání stále zpomaluje. Všeobecně platí, že ve výšce 5500 m tlak klesne zhruba na polovinu; pro nižší vrstvy atmosféry lze zhruba počítat s poklesem tlaku o 8 hPa na každých 100 m výšky.

Pro nastavení domácího barometru však doporučujeme vybrat slunečný den s bezvětřím, kdy jsou mezi jednotlivými stanicemi zanedbatelné rozdíly atmosférického tlaku. Následně postačí nastavit hodnotu podle aktuálního počasína nejbližší stanici (tyto hodnoty jsou již přepočtené na hladinu moře). Případná odchylka měření tak bude menší než při složité kalibraci a přepočítávání.

Extrémy tlaku vzduchu

Všechny hodnoty níže jsou redukovány na hladinu moře.

  • Absolutní maximum na Zemi: 1083,8 hPa (31.12.1968, Sibiř)

  • Absolutní minimum na Zemi 870 hPa (oko tajfunu Tip v Tichém oceánu, 12.10.1979)

  • Absolutní maximum na území bývalého Československa: 1055,4 hPa (Hurbanov)

  • Absolutní minimum v ČR: 970,1 hPa (2.12.1976, Hradec Králové)

gauge-1171485.jpg

 

Tlak vzduchu - zajímavosti

 

Co je a jak se vypočítává tlak vzduchu se lidé učí ve škole. S ustáleným souslovím „tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře“ se setkáváme pokaždé, když čteme nebo posloucháme meteorologickou předpověď počasí. Přesnou definici tlaku vzduchu, respektive atmosférického tlaku, najdeme ve všech slovnících. Co ale možná každý neví, je historie měření tlaku vzduchu. Víte, že tlak vzduchu má přímou souvislost se vzduchoprázdnem? A víte, jak se tlak vzduchu projevuje – kladně i záporně – na lidském zdraví?

Na počátku byl „strach z prázdna“

 

Řečtí atomisté si představovali svět složený z atomů pohybujících se v prázdném prostoru. Aristotelesexistenci prázdnoty odmítl. Podobný názor zastávala později i církev – horror vacui , strach z prázdna(představa, že každé prázdné místo příroda okamžitě vyplní) se na celá staletí stal neotřesitelným dogmatem.

  • Překonal ho až Evangelista Torricelli žák Galilea Galilei.V roce 1643 naplnil dlouhou, na jednom konci zatavenou skleněnou trubici rtutí a ponořil její otevřený konec do nádoby naplněné rovněž rtutí. Stříbřitý sloupec v trubici se snížil – bez ohledu na její celkovou délku – vždy na 760 milimetrů. Nad ním bylo vzduchoprázdno. Torricelli svým pokusem poprvé změřil velikost atmosférického tlaku, který ovlivňuje výšku rtuťového sloupce.

  • Francouz Florian Périer provedl na radu svého švagra Blaise Pascala podobný pokus jednou v nížině a podruhé ve výšce 1465 metrů nad mořem. Měření potvrdilo, že ve větší nadmořské výšce je tlak vzduchu nižší a vytlačuje rtuťový sloupec menší silou.

  • Ve stejné době se magdeburský starosta Otto von Guericke, který zkonstruoval první pumpy na odčerpávání vzduchu, rozhodl dokázat existenci vzduchoprázdna a atmosférického tlaku před širokou veřejností. Před zraky zvědavých diváků vzduchotěsně spojil dvě kovové polokoule a vyčerpal jejich obsah. Tlak okolního vzduchu na ně pak působil takovou silou, že ani třicet koní je nedokázalo odtrhnout. To vše se odehrálo na dvoře braniborského kurfiřta v roce 1663.

Tlak vzduch a jeho vliv na zdraví

 

Při volbě místa rekreace malých dětí, nemocných lidí nebo seniorů je třeba vždy zvážit, zda je vhodnější pobyt ve vyšší nadmořské výšce nebo naopak u moře. Důležitým faktorem je doba působení změny podnebí:

  1. krátkodobé pobyty mohou způsobit nevyvážené a nehospodárné reakce,

  2. dlouhodobé jsou zase jinak náročné.

Otužilý jedinec z venkova reaguje jinak než člověk z města, trávící den převážně v místnostech; obyvatel nížin má odlišné odpovědi proti tomu, kdo žije ve středohorských výškách.

 

Tlak vzduchu a kyslíkový dluh

 

Pojem vysokohorského klimatu není úplně přesně vymezen. Běžně se pro nás uvažuje o nadmořské výšce nad 1200 nebo 1500 metrů. Nad zemským povrchem leží vzduchová vrstva. Vzduch má svůj atmosférický tlak, který s výškou klesá.

Ve vzduchu je 16 – 20 % kyslíku, 70 – 75 % dusíku a zbytek tvoří jiné plyny. Velikost tlaku vzduchu a změny složení mají vliv na naše vnitřní dýchání – přísun kyslíku do tkání. Dílčí tlak kyslíku klesá s výškou stejně jako tlak vzduchu. Ještě rychleji klesá dílčí tlak kysličníku uhličitého.

  • Tělesná zátěž, zejména ve výškách kolem 3000 metrů nad mořem, může vyvolat tak zvanýkyslíkový dluh - tkáním se přivádí méně kyslíku.

  • Usilovným dýcháním klesá napětí kysličníku uhličitého.

  • Snížením tlaku par vody se vysušují a prochlazují sliznice dýchacích cest.

  • Ve spánku se objevuje změna rytmu prohloubeného a mělkého dýchání.

  • U rychlých změn známe všichni pocit tlaku v uších, vyvolaný rozepnutím plynu ve středoušní dutině,nejsou-li spolehlivě otevřeny cesty k jeho vyrovnání.

 

Tlak vzduch: Dlouhodobý vliv

 

Obyvatelé vysokých hor mají pravidelně nižší krevní tlak, pomalejší a vydatný tep srdce a jejich tkáně mají více cév. Toho lze dosáhnout jen dlouhodobou adaptací.

Naopak přímořské podnebí je určeno přesněji: tlak vzduchu je zde vždy vyšší; vzduch je však stále v pohybu. Mechanický vliv zvyšuje napětí cév.

Vyšší obsah vody, kuchyňské soli a dalších prvků příznivě působí na sliznice dýchacích cest. Podmínky ke vzniku mořského aerosolu jsou místně rozdílné, jak se liší vzdušné proudy na různých místech pobřeží.white-clouds-10036994.jpg

 

KONTAKTY:

 

Schneider CZ

Daimlerova 1167/7

301 00   Plzeň, Skvrňany

 

Web: http://www.schneider-thermometer.eu/

 

Mobil: +420 603 422 492

Telefon: +420 377 443 483

Fax: +420 377 443 483

Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

Zabýváme se výrobou a prodejem užitkových, digitálních a technických teploměrů, barometrů a vlhkoměrů. Dále nabízíme hustoměry, speciální měřidla i lepicí pásky.