23082019

Poslední aktualizace31.01.2019 (12:30)

Back Jste zde: Úvod Stavebnictví Pilotové práce Pragis

Pilotové práce Pragis

Pilotové práce zvláštního zakládání objektů

na velkoprůměrových pilotách

Společnost Pragis, a.s. zajišťuje pilotové práce při zakládání objektů na velkoproměrových pilotách. Tyto Piloty představují jednu z nejstarších metod hlubinného zakládání staveb všech druhů a v současné době metodu nejrozšířenější. Proto zaujímá tato technologie i jedno z nejvýznamnějších míst ve spektru technologií.

 

Celkem asi 100 typů pilot se v zásadě dělí na dvě skupiny podle toho, je-li při jejich výrobě nutné zeminu odstranit z prostoru, jež pilota zaujímá (replacement piles), nebo dojde-li různým způsobem k roztlačení této zeminy do okolí budoucí piloty (displacement piles). V České republice se nejvíce provádějí piloty vrtané, jež jsou hlavními a typickými představiteli první skupiny pilot a tvoří více než 90 % podíl všech pilot na našem trhu. To je dáno jejich relativně největší univerzálností, jež je nutná s ohledem na pestré geotechnické podmínky stavenišť na našem území a jistou tradicí a zkušenostmi s velkoprůměrovým vrtáním. Podle ČSN EN 1536 se za vrtané piloty považují jednak prvky kruhové s průměrem 300–3000 mm bez omezení délky, jednak prvky nekruhové, tzv. lamely podzemních stěn, jsou-li betonovány v jednom záběru a je-li jejich průřezová plocha menší než 10 m².

Vrtané piloty

Vrtané piloty se navrhují především jako hlubinné základy schopné přenášet soustředěná osová zatížení (převážně tlaková), ale i zatížení příčná. Vzhledem k jejich velké únosnosti, dané vhodnou volbou průměru, délky a vetknutí do únosného podloží, se navrhují velmi často jako osamělé, tvořící přímo základy sloupů hal a mostů.

Jejich hlavy lze opatřit monolitickými vrtanými patkami s kalichy pro přímou montáž prefabrikovaných železobetonových sloupů nebo spojovací výztuží pro navázání sloupů monolitických. Bezproblémové je rovněž využití pilot jako osamělých základů pro ocelové sloupy. V případě mimořádně velikých zatížení se navrhují ve skupinách spojených v hlavě železobetonovou patkou, pásem či deskou.

Vrty pro piloty

Vrty pro piloty se provádějí většinou technologií rotačně náběrového vrtání pomocí speciálních nástrojů, především vrtných hrnců (šap), spirálů a korunek, výjimečně pak pomocí drapákového hloubení. V nestabilních zeminách se vrty paží, aby v celém průběhu instalace piloty byla zajištěna stabilita jejich stěn i dna. K pažení vrtů o průměru do 1500 mm se využívá vesměs ocelových spojovatelných pažnic, jež se instalují buď přímo pomocí speciálního nástroje na vrtné soupravě, nebo tzv. dopažovacího zařízení, jež slouží jak k instalaci, tak i k vytahování pažnic. Pouze k pažení vrtů velkých průměrů se v současnosti využívá jílové pažicí suspenze.

Po dovrtání a vyčištění vrtu se obvykle vkládá armokoš; poté následuje betonáž piloty, která se v případě suchých vrtů provádí pomocí betonážní (usměrňovací) roury s násypkou, která usměrňuje proud betonu do vrtu tak, aby nedošlo k jeho roztřídění. Vrty zvodnělé nebo pažené jílovou suspenzí se betonují tzv. metodou Contractor za použití vodotěsné, rozpojovatelné kolony sypákových rour. K betonáži se využívá betonů třídy C16/20 až C30/37 s vysokým stupněm zpracovatelnosti, který je nutný pro dokonalou betonáž piloty.

Speciální případ vrtaných pilot představují piloty prováděné průběžným šnekem (CFA), jehož závity jsou přivařeny na střední rouru s uzávěrem dna. Šnek se do zeminy zavrtá, aniž by byla zemina těžena, tzn., že i v nestabilních zeminách je vrt neustále zapažen zeminou, která ulpívá na závitech šneku. Po dosažení projektované hloubky se začne s betonáží pomocí střední roury průběžného šneku. Využívá se čerpadla, jež je pružnou hadicí přímo spojeno s hlavou vrtného nástroje.

Práce s vrtanými piloty

V průběhu betonáže se šnek za neustálé rotace průběžně vytahuje z vrtu rychlostí, jež odpovídá objemu betonu natlačeného do uvolněného vrtu. Tento postup řídí mikroprocesor tak, aby v základové půdě nezůstal žádný prostor, jenž by nebyl vzápětí vyplněn betonem. Po dobetonování vrtu až do úrovně pracovní plošiny a odstranění opadané zeminy ze šneku lze čerstvý beton piloty opatřit armokošem, který je do betonu postupně vtlačován, nikoliv však vibrován, a to proto, aby nedošlo k roztřídění vysoce plastického a dobře zpracovatelného betonu. Piloty CFA jsou ve vhodných geotechnických podmínkách velmi výhodné, neboť produktivita práce při jejich výrobě dosahuje až několikanásobku produktivity práce dosahované při výrobě jiných druhů pilot.

Pilotové stěny kotvené i nekotvené, těsnící převrtávané pilotové stěny.

Podzemní stěny

Jednu z nejvýznamnějších technologií speciálního zakládání staveb představují podzemní stěny, které firma Pragis, a.s. využívá ke svým projektům. Tyto stěny se používají k zapažení hlubokých výkopů jako konstrukce pažicí, zároveň ale mohou být i trvalou součástí suterénů staveb jako stěny konstrukční.

Podzemní stěny se rovněž používají k oddělení dvou zemních prostředí jako stěny těsnicí nebo v kombinaci vyjmenovaných účelů. Podzemní stěny vznikají vyplněním vyhloubené rýhy příslušným materiálem – podle účelu jím může být prostý beton, železobeton, jílocement či jílocement s chemickými přísadami – nebo může být do rýhy vyplněné samotuhnoucí suspenzí osazen prefabrikát.

Podzemní stěny monolitické

Realizace podzemních stěn začíná vybudováním vodicích zídek, které určují jejich přesnou polohu. Vodicí zídky stabilizují horní část rýhy pod terénem, poskytují oporu pro hloubení a osazování prvků do rýhy. Při těžbě také slouží také jako zásobní prostor pro pažicí suspenzi, pod jejíž ochranou je těžba podzemních stěn prováděna. Pažicí suspenze je obvykle jílová a plní funkci hydraulického pažení stěn rýhy a zajišťuje její stabilitu. Rýha podzemní stěny se hloubí hydraulickým nebo lanovým drapákem, popřípadě hydrofrézou.

Tloušťky podzemních stěn jsou 400–800 mm (případně 1000–1200 mm), hloubky většinou nepřesahují 30 m, mohou být však i několikanásobně větší, zvláště při použití hydrofrézy. Podzemní stěna je hloubena po lamelách šířky převážně do 7 m. Vodotěsnost spár mezi jednotlivými lamelami je zajišťována těsnicími pásy, které jsou navlečeny do ocelových pažnic tvořících bednění pracovní spáry (tzv. waterstop).

Podzemní stěny prefabrikované

Společnost Pragis, a.s. se zaměřuje i na stěny, které jsou sestavovány ze železobetonových panelů, vyrobených na celou hloubku stěny a osazovaných do rýhy pažené samotuhnoucí suspenzí. Těsnost svislých spár mezi prefabrikáty je zajištěna gumovou hadicí, vloženou do zámku a zainjektovanou stabilizovanou cementovou směsí. Prefabrikované podzemní stěny lze kotvit zemními kotvami nebo rozpírat.

Použití prefabrikovaných stěn je stejné jako u klasických monolitických podzemních stěn. Přednostní uplatnění nacházejí tam, kde je požadován hladký povrch jejich líce, jako např. u pohledových opěrných stěn, podchodů nebo v místech, kde je výhodné osadit prefabrikát s jeho vyložením nad pracovní úroveň. Pokud je vyprojektována prefabrikovaná podzemní stěna o hloubce větší než 12–14 m, provede se jako stěna kombinovaná, přičemž spodní část rýhy je vybetonována stejně jako monolitická stěna a do čerstvého betonu je ihned osazen prefabrikát, který tvoří odhalenou výšku stěny.

Podzemní stěny těsnicí

Postup provádění je stejný jako u monolitických podzemních stěn, místo betonu se však do rýhy zapažené jílovou suspenzí ukládá jiný typ výplně. Běžnější je však použití samotvrdnoucí těsnicí suspenze, která při hloubení rýhy plní funkci pažení a po vytvrdnutí se stává vlastní těsnicí výplní rýhy, takže odpadá její výměna a těžba může probíhat kontinuálně. Pro výrobu samotvrdnoucích těsnicích suspenzí, jejichž složení se upravuje podle požadavků projektu, charakteru a stupně agresivity prostředí, lze např. použít místní přírodní materiály nebo speciální těsnicí hmoty ZEOFIX® a SEKOFIX®.

Ve vysoce agresivním prostředí je možno zvýšit těsnicí efektstěny fólií z plastické hmoty, vloženou do rýhy. Vodicí zídky jsou těsnicích stěn většinou redukovány na jednoduché šablony nebo se zcela vypouštějí. Tyto stěny se používají k utěsnění podloží přehrad, hrází rybníků a řady dalších objektů vodního stavitelství. Slouží i jako ochranné clony zamezující kontaminaci podzemních vod a ohrožení životního prostředí.

Tenké těsnicí stěny

Pro odizolování dvou zemních prostředí se s úspěchem používají tenké těsnicí stěny. Ty brání šíření kontaminovaných vod např. ze skládek komunálních odpadů a snižují hydraulický spád proudící podzemní vody, čímž např. snižují namáhání podloží hrází na vodních tocích při povodních.

Tenké těsnicí stěny se zhotovují následujícím způsobem: ocelový profil tvaru I nebo H, výšky asi 60 cm, vybavený tryskami a silnou stojinou je zavibrován do zeminy na projektovanou hloubku. Při jeho vytahování je pak vzniklý prostor vyplňován přes trysky těsnicí směsí, což bývá nejčastěji jílocementová suspenze. Spojitost stěny je dána překrýváním vibrovaných profilů; tloušťka je určena šířkou zavibrovávaného profilu a pohybuje se v rozmezí 100 až 150 mm.

Veškeré práce týkající se podzemních staveb Vám profesionálně zajistí firma:

PRAGIS a.s. - Divize STAVEBNÍ SPECIFIKACE

Budovatelská 286, 190 15 Praha 9 - Satalice email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. web:www.pragis.cz