po24062019

Poslední aktualizace31.01.2019 (12:30)

Back Jste zde: Úvod Zajímavosti OSČ - bezbečnost práce

OSČ - bezbečnost práce

Obchodní služby Česko, s.r.o. se mimo jiné též zabývá službami, jako je prodej firmy a agenda s tímto procesem spojená.

 Prodej firmy

Chcete prodat celou firmu nebo její část?

Hledáte strategického investora?

Jednáte s někým o prodeji a potřebujete poradit a zkontrolovat postup? 

 

 

Prvně vás požádáme o vyplnění formuláře, informace v něm jsou obecného charakteru a slouží pro naši přípravu a orientaci, v žádném případě se v této fázi nezveřejňují. Následovat bude osobní schůzka, do této doby probíhá naše komunikace v režimu „utajení“, na schůzce se dohodneme na rozsahu spolupráce, způsobu a formě publicity zamýšleného odprodeje firmy. Tento postup je nezbytný, ne každý prodej firmy vyžaduje zveřejnění a někdy informace, že je firma na prodej, může podstatně snížit její cenu (typicky v případě úzkoprofilových produktů nebo služeb osobního charakteru, kdy je na trhu jen několik firem a při zveřejnění, že je některá k prodeji či hledá investora, dochází k odlivu odběratelů ve prospěch konkurence).

Další postup je velmi individuální, záleží na přání prodávajícího, standardně vždy začínáme smlouvou o spolupráci a stanovením prodejní ceny. Následuje realizace prodejní strategie, oslovení potenciálních kupců či investorů.

 

Při prodeji firmy provádíme firemní audit za účelem zpracování informací o prodávané společnosti, patří sem následující činnosti:

 

 

  • Analýza majetku, závazků a pohledávek společnosti (kategorizace majetku, prověření likvidity majetku, možnosti využití..)
  • Finanční analýza (poměrové nebo rozdílové ukazatele)
  • Daňová analýza (vyhodnocení daňových rizik, možností daňových úlev…)
  • Právní analýza (vyhodnocení právních vztahů v nichž je prodávaná společnost, a to z hlediska obchodního práva, občanského práva, pracovního práva a případně trestního práva)
  • Personální analýza (rozbor strukturace zaměstnanců, řešení problémů přezaměstnanosti, tvorba pracovněprávních dokumentů, např. pracovní a manažerské smlouvy, vnitřní organizační předpisy…)
  • Softwarová analýza (vyhodnocení používaných informačních technologií)

Cílem firemního auditu při prodeji firmy je eliminace rizik, která existují a kterým předcházíme. Mezi největší úskalí patří inkasování nízké ceny, právní spory, špatná preciznost smluvních ujednání. Rizika je možno snížit na minimum pouze dokonale zvládnutou agendou prodeje, garantujeme při prodeji společností vytvoření zajišťovacích instrumentů, které zaručí úspěch transakce.

Jak se prodávají české firmy?

Prodej firmy měl v Česku ještě donedávna — tak do let 2003 až 2005 — neopodstatněný punc selhání. Kdo prodal, raději nechtěl, aby se o tom mluvilo. To pak změnily až velké prodeje kupcům ze zahraničí — tehdy za částky, kterých se zhruba od poloviny roku 2008 už opět nedosahuje, ale prodej firmy tím byl zbaven stigmatu.

Nižší cena za české firmy bývá „postihem“ za zvýšené očekávané riziko, že v české firmě nebude vše v pořádku.

Jak dlouho prodej trvá?

Když český podnikatel přijde s tím, že chce prodat firmu, často na to nebývá připraven, pokud jde o stav vnitřní dokumentace a účetnictví. Hlavně proto trvá prodej větší české firmy devět až dvanáct měsíců, zatímco v Německu kolem sedmi až osmi a ve Spojených státech se převody firem dojednávají za čtyři až šest měsíců.

 Jak se prodává firma

V první fázi se sbírají data do „slepé nabídky“. S tou je možné oslovit vytipované možné zájemce, aniž je z nabídky poznat, o kterou firmu se jedná.

S těmi, kteří zájem mají, se v druhé fázi uzavírá smlouva o mlčenlivosti, a Michael Rostock‑Poplar doporučuje, aby neobsahovala žádné sankce, protože to nepůsobí dobře, a stejně „nikdy nikdo nic nevysoudil“ na základě toho, že se něco vyneslo ven. Smlouva je vyjádřením spíše formálním.

 

 

V Česku se prý podaří do poslední chvíle utajit 80 až 90 % prodejů firem. Možní kupci, kteří „kecají“, tím vejdou ve známost a nejsou později oslovováni, stejně jako ti, kteří by se chtěli jen předstíraným zájmem dostat k datům konkurence. Takové případy se prý vyskytují jen zřídka. To podstatné konkurent většinou stejně tuší, a fingovaný zájem o koupi lidem obvykle nestojí za námahu ani za ztrátu pověsti.

O prodeji firmy se zásadně mluvit nemá, dokud není uzavřen; ani dovnitř firmy ne. (Je potřeba vymyslet si nějaké vysvětlení, proč budou do firmy chodit cizí lidé v oblecích a kravatách.)

V druhé fázi se vyjednávají podmínky koupě, včetně ceny, podrobně se probírá obchodní plán. Zájemce o koupi se snaží co nejdříve si dojednat výlučnost — že se bude nadále jednat jen s ním. Je naopak v zájmu prodávajícího dohodu o výlučnosti co nejdéle odkládat.

Jak se za firmu platí?

Zpravidla se dohaduje větší splátka hned a dvě menší v dalších dvou letech, odvozené od splnění obchodního plánu. Kupující se tak pojišťuje. Poměry bývají 60 % + 20 % + 20 %. Nebo se první splátku podaří vyjednat vyšší. Je dobré uložit peníze do úschovy u třetí strany, třeba i pro případ, že kupující firma zkrachuje.

 

Také je dobré nechat si ve firmě malý podíl. Někdy se může díky tomu nabídnout možnost odkoupit firmu zpět a celkově na tom ještě vydělat. To také například tehdy, jestliže „mateřská“ firma zkrachuje.

Ani rodinnou firmu není dobré předat jen tak

Michael Rostock‑Poplar varuje před tím, aby se rodinné firmy bezplatně předávaly nástupcům, kteří se v nich dosud neosvědčili. Takové případy prý končí špatně. Doporučuje, ať je součástí generačního předání vždy nějaká transakce, která v nástupci vyvolá dostatečný pocit zodpovědnosti. Uvádí příklad, ve kterém otec, po kterém syn už léta chtěl převzít firmu, se ve věku 65 let nakonec rozhodl takto: Dobře, ale dojdi si do banky, vyjednej si úvěr na 150 milionů, ty mi za firmu zaplať, a pak hospodař, jak umíš.

 

BOZP

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (zkratka: BOZP) je velice široký interdisciplinární (mezivědní) obor. V současné době však neexistuje oficiální definice, a proto v odborné literatuře můžete nalézt různé definice v závislosti na úhlu pohledu na zajištění bezpečnosti práce (např.: souhrn opatření stanovených právními předpisy a zaměstnavatelem, která mají předcházet ohrožení nebo poškození lidského zdraví v pracovním procesu).

BOZP tvoří celá řada oblastí a problematik. Jedná se zejména o:

 

  • management rizik (vyhledání a vyhodnocení rizik při práci, kategorizace prací),
  • technické a organizační požadavky na pracovní prostředí, na organizaci práce a na pracovní postupy,
  • hygienu práce,
  • zakázané práce a pracoviště (obecně zakázané práce a práce a pracoviště zakázané některým skupinám zaměstnanců),
  • bezpečnost technických zařízení (vyhrazených, tzn. elektrických, plynových, tlakových a zdvihacích, ale i ostatních),
  • pracovnělékařské služby (kontroly pracovišť, zdravotní prohlídky zaměstnanců, školení atd.),
  • poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů,
  • ergonomie,
  • bezpečnostní značení a signály,
  • školení zaměstnanců a dalších osob,
  • pracovní úrazovost a o nemoci z povolání.

Do problematiky zajištění BOZP se též prolíná požární ochrana, krizový management a velmi okrajově i firemní ekologie (ochrana životního prostředí u zaměstnavatele).

Současné pojetí BOZP

Česká republika, jako člen Evropské unie, je vázána právními předpisy unie i v oblasti BOZP. Pro všechny členy unie je závazná Směrnice rady č. 89/391/EHS z 12. června 1989 o zavedení opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Tato směrnice je nejen základem legislativního rámce BOZP, ale též legislativním garantem tzv. nové filosofie zajištění BOZP.

 

Od 1. ledna 2001 (druhá euronovela zákoníku práce) se v České republice v důsledku přijetí evropské nové filosofie zásadně změnilo pojetí BOZP. Dosavadní technický přístup byl nahrazen systémovým a zvýšila se odpovědnost jednotlivých vedoucích zaměstnanců. Důraz je kladen především na vyhledání a vyhodnocení rizik a také na zapojování zaměstnanců do řešení otázek BOZP, a tím i do řízení firmy. Zaměstnanci se na řízení BOZP podílejí prostřednictvím svých zástupců nebo odborových organizací.

 

Požadavky na zajištění BOZP pro jednotlivého zaměstnavatele vyplývají ze tří zdrojů. Z právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP (asi 70 % až 80 %), z vyhledání a vyhodnocení rizik při práci a z kategorizace prací. Nový přístup k BOZP neřeší jen negativní aspekty výrobních procesů, ale předcházení těmto aspektům. Nezaměřuje se jen na stroje, zařízení a pracovní prostředí, ale i na lidský faktor a kulturu práce. BOZP již není záležitostí pouze bezpečnostního technika, jak tomu bylo v době technického přístupu, ale vedení firmy a všech zaměstnanců. Proto BOZP dnes zahrnuje bezpečnost, sociální ochranu a ochranu zdraví.

Na koho se BOZP vztahuje

Povinnost zajišťovat BOZP se nevztahuje pouze na zaměstnavatele a zaměstnance, ale též na zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje (např. praktický lékař, tlumočník, auditor), na fyzickou osobu, která provozuje výdělečnou činnost, spolupracujícího manžela nebo dítě předcházejících osob a na fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby nebo jejím zhotovitelem, případně se na zhotovení stavby podílí. Povinnost zajišťovat BOZP se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na jeho pracovištích.

Odpovědnost za BOZP

Za zajištění BOZP jsou odpovědní vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají. Tato odpovědnost může mít až trestně-právní důsledky.

 Odborní poradci zaměstnavatele

Zaměstnavatel k zajišťování úkolů v prevenci rizik si může nebo musí (to záleží na počtu jeho zaměstnanců — do 25 zaměstnanců si může úkony v prevenci rizik zajišťovat sám, má-li k tomu potřebné znalosti) zajistit osobu odborně způsobilou k zajišťování úkolů v prevenci rizik (technika BOZP; pozor, nezaměňovat s bezpečnostním technikem — to je někdo jiný). Ta je jeho odborným poradním, metodickým a kontrolním orgánem pro oblast bezpečnosti práce. Pro oblast ochrany zdraví při práci si zaměstnavatel musí zajistit lékaře, který mu bude poskytovat pracovně lékařské služby. Ustanovením odborného poradce se vedoucí zaměstnanec nezbavuje své odpovědnosti za zajištění BOZP, a to ani v případě, že se jedná o firmu specializující se na zajištění BOZP.

 

 

  Všechny tyto služby Vám spolehlivě zajistí společnost:

Obchodní služby česko, spol. s r.o.

Kloboučnická 1435/24
140 00 Praha 4

Více na:

http://www.obchodnisluzbycesko.cz/