23082019

Poslední aktualizace31.01.2019 (12:30)

Back Jste zde: Úvod Zajímavosti OSČ - účetnictví

OSČ - účetnictví

Obchodní služby Česko, s.r.o.

působí na českém trhu od roku 2011 a jsme partnerem pro malé a střední firmy

 

Jsme partnerem pro každého, který zjistil, že jeho aktivitu kterou dělá a musí začít vykonávat procesně řízená společnost s dostatečným personálním a logistickým zázemím.

 

 

Daňové dokumenty

Daňová registrace u finančního úřadu upozorní auditora nejen na příslušnost účetní jednotky ke konkrétnímu správci daně, ale i na to, k jakým daním je registrován a umožní mu zkontrolovat, zda jsou všechny daňové povinnosti plněny.

Vzhledem k tomu, že většina daní se objevuje v nákladech účetní jednotky na jedné straně a na druhé straně jsou závazkem, musí být jejich vykázání v účetní závěrce ověřeno jako jakákoliv jiná položka. Auditor by si proto měl vyžádat ke kontrole i daňová přiznání. U složitých, zejména přeshraničních obchodních transakcí, může být daňová problematika poměrně složitá a pro auditora může znamenat zvýšené riziko. V tom případě je vhodná spolupráce auditora s daňovým poradcem (pokud sám auditor daňovým poradcem není), který auditorovi správnost transakcí souvisejících s daněmi garantuje.

 

Jestliže u účetní jednotky proběhla daňová kontrola, je důležité, aby se auditor seznámil s výsledky daňových kontrol, jejichž závěry mohou být auditorovi zárukou správných daňových postupů (kontroly bez nálezu), nebo naopak varováním (s významnými doměrky daní). Stejný přístup je třeba volit k položkám sociálního a zdravotního pojištění, u nichž dodržování či naopak nedodržování termínů úhrady má daňové dopady.

Při výpočtu základu daně z příjmů vychází účetní jednotka z účetního výsledku hospodaření. Jen pro úplnost je třeba dodat, že pokud účetní jednotka účtuje a sestavuje účetní závěrku podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS), při stanovení základu daně se k tomu nepřihlíží a je třeba, aby výsledek hospodaření dle IFRS transformovala nejprve na výsledek hospodaření, jaký by byl, kdyby bylo postupováno podle českých účetních předpisů. Teprve ten se pak upravuje na základ daně. Pro tento postup vydalo Ministerstvo financí pokyn řady č. D-298.

Auditor musí zkontrolovat, zda daň zjištěná v daňovém přiznání byla zaúčtována a vykázána v rozdělení na splatnou daň za běžnou a za mimořádnou činnost, pokud obě z těchto činností vykáží základ daně.

Vztah výkazu zisku a ztráty (výsledovky) a daňového přiznání ukazuje následující schéma:

Ostatní účetní dokumenty

Vedle porozumění činnosti a podnikání účetní jednotky se musí auditor seznámit důkladně s kontrolním prostředím. Tento proces je poměrně složitý a zahrnuje celou řadu aktivit, které vyústí ve vyhodnocení rizik v závislosti na tom, na jaké úrovni je v účetní jednotce vnitřní kontrolní systém a do jaké míry se na něj může auditor spolehnout. V neposlední řadě bude záležet i na velikosti účetní jednotky a složitosti její vnitřní struktury. V tomto směru může auditorovi hodně napovědět úroveň vnitřních směrnic a kontrola jejich dodržování.

Vnitřní směrnice společnosti představují souhrn pravidel upravující metodické postupy a další pravidla účetní jednotky v různých oblastech účetnictví. Čím větší je účetní jednotka, čím větší je decentralizace účetních prací, tím větší mají význam vnitřní směrnice, které zajišťují jednotný přístup a časovou kontinuitu prováděných transakcí v jednotlivých oblastech a mezi jednotlivými účetními obdobími. Druh a obsah vnitřních směrnic neupravuje žádný centrálně stanovený účetní předpis, a je proto na účetní jednotce, aby si jejich formu a obsah upravila dle svých potřeb. Některé oblasti, které se každoročně mění, nemusí mít formu vnitřních směrnic, ale např. pokynu ředitele účetní jednotky (např. pokyn k inventarizaci nebo harmonogram účetní závěrky). Směrnice účetní jednotky nesmí jít nad rámec ZU, ani prováděcích předpisů k tomuto zákonu (až na výjimku uvedenou v § 7 odst. 2 zákona, kdy lze ve výjimečných případech zvolit jinou metodu, než stanoví prováděcí předpisy, pouze však z důvodu dosažení věrného a poctivého zobrazení). Směrnice upravují v řadě případů také použití účetních metod v těch oblastech, kde účetní předpisy připouštějí alternativní řešení.

 

Následující výčet vnitřních směrnic nemusí být vyčerpávající a účetní jednotka může vnitřní směrnicí upravit další oblasti dle svých potřeb. Z našeho pohledu nás budou nejvíce zajímat směrnice, které jsou důležité pro auditora. Jsou to zejména:

0běh účetních dokladů včetně aktuálních podpisových vzorů

  • Účtový rozvrh pro auditované účetní období
  • Seznam účetních knih používaných účetní jednotkou
  • Harmonogram prací na účetní závěrce
  • Pokyny k inventarizaci s rozdělením pravomoci a odpovědnosti
  • Dlouhodobý majetek a jeho oceňování, odpisový plán
  • Zásoby, způsob jejich evidence a oceňování včetně případných norem přirozených úbytků či ztratného
  • Pravidla pro vedení pokladny
  • Cenné papíry a podíly, zejména způsob oceňování
  • Valutové a devizové operace a způsob kursových přepočtů (pevný či aktuální kurs)
  • Časové rozlišování nákladů a výnosů
  • Způsob zjišťování dohadných položek
  • Tvorba a čerpání rezerv
  • Tvorba a čerpání opravných položek
  • Pracovní cesty a cestovní náhrady
  • Používání osobních a ochranných prostředků
  • Pravidla pro stravování zaměstnanců či jiné funkční požitky
  • Pravidla pro používání finančních nástrojů

Jiné směrnice dle potřeb účetní jednotky

Inventarizační zápisy budou auditorovi sloužit jako důkazní materiál při provádění analytických testů věcné správnosti. V této oblasti auditor kontroluje jednak formální správnost inventarizačních zápisů, jednak promítnutí výsledků inventarizace do účetnictví a do účetní závěrky.

Formální náležitosti inventarizačních zápisů stanoví § 30 odst. 2) zákona o účetnictví. Zde se stanoví, že inventurní soupisy jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat skutečnosti, podle kterých je možné zjištěný majetek a závazky jednoznačně určit,

podpisový záznam osoby odpovědné za zjištění inventarizovaných skutečností a podpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventarizace,

způsob zjišťování skutečných stavu,

ocenění majetku a závazků k okamžiku ukončení inventury,

okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury.

V případě zjištění inventarizačních rozdílů kontroluje auditor jejich zaúčtování do správného období (zejména v případě, že inventura byla provedená až po rozvahovém dni). Dále kontroluje, zda v případě, že inventarizace byla provedená k jinému okamžiku než k rozvahovému dni, je rozdíl mezi stavem zjištěným inventarizací a stavem vykázaným v účetní závěrce doložen o přírůstky a úbytky rozvahové položky uskutečněné v tomto intervalu. V případě, že zaúčtované manko nebo škoda budou předpisovány k náhradě, ať již odpovědné osobě nebo pojišťovně, je třeba dodržet akruální princip a předpis náhrady zaúčtovat ve stejném účetním období (i třeba dohadně za situace, že případ nebude do data účetní závěrky uzavřen).

Informace o počítačovém a softwarovém vybavení potřebuje auditor mít proto, aby mohl porozumět účetnímu systému, který je podporován počítačem. Určení míry závislosti klienta na výpočetní technice je důležité jednak pro identifikaci případných rizik souvisejícími s vnitřními kontrolami, jednak pro zjištění toho, zda bude auditor potřebovat konzultaci s počítačovými odborníky.

 Účetní jednotky si dnes již nedovedou představit vést účetnictví bez pomoci počítače. ZU připouští v § 33 účetní záznamy jak v písemné, tak v elektronické podobě, přitom obě formy jsou rovnocenné. Převést elektronickou formu účetního záznamu do formy čitelné pro fyzickou osobu jsou účetní jednotky povinny pro potřeby ověřování účetní závěrky, či pro potřeby daňových kontrol. V případě úschovy účetních záznamů na elektronických nosičích je povinností účetních jednotek zajistit jejich ochranu před zneužitím, poškozením, zničením, neoprávněnou změnou či neoprávněným přístupem k nim, ztrátou nebo odcizením. Auditor má povinnost na tyto skutečnosti upozornit vedení účetní jednotky a zkontrolovat, zda dostatečnými vnitřními opatřeními a kontrolami je splněna.

Vedení účetní jednotky musí proto počítat s tím, že auditorovi poskytne veškeré informace týkající se počítačového a softwarového vybavení a případně i odborníky, kteří budou schopni odpovídat na jeho dotazy. Větší firmy mají zpravidla samostatný útvar výpočetní techniky, za jehož pomoci splnění tohoto požadavku není problém. Trochu složitější může být situace u malých podniků, které jsou odkázané na externí servis. I v této situaci by měl auditor zjistit, jak spolupráce s externí firmou funguje, jak je zajišťována aktualizace programů a zda je k dispozici případně linka hot-line v případě, že se vyskytne jakýkoliv problém.

PROHLÁŠENÍ VEDENÍ SPOLEČNOSTI

 

Dříve, než auditor uzavře audit a vydá zprávu, ve které vyjádří svůj názor na účetní závěrku, měl by od vedení společnosti, resp. statutární zástupce získat tzv. Prohlášení vedení společnosti. Podle konkrétní situace auditor zváží, jaké skutečnosti požaduje od vedení účetní jednotky potvrdit. Zpravidla se v prohlášení uvádí, že vedení společnosti.:

 

Prohlášení není pro auditora důkazním prostředkem o tom, že účetní závěrka je zcela v pořádku a že není již třeba provádět dodatečné auditorské postupy. Naopak pokud auditor zjistí, že prohlášení je v rozporu s ostatními důkazními informacemi, měl by posoudit spolehlivost ostatních informací získaných od vedení společnosti. V případě, že vedení společnosti odmítne auditorovi vydat toto prohlášení, měl by auditor zvážit, zda vydá jen výrok s výhradou, nebo vydá odmítnutí výroku.

 ZPRÁVA AUDITORA

Výsledkem procesu auditu je zpráva (případně zprávy) auditora, kterou auditor sděluje svůj názor na účetní závěrku, výroční zprávu a zprávu o vztazích mezi propojenými osobami. Je určena primárně vlastníkům, ale jejími uživateli mohou být i další subjekty (např. banky, potenciální investoři, obchodní partneři, leasingové společnosti, faktoringové společnosti, burzy cenných papírů apod.). Všem uživatelům účetních závěrek by měla ověřená účetní závěrka, podložená výrokem auditora, dát dostatečné ujištění o tom, zda se mohou na informace prezentované v účetní závěrce spolehnout, případně poskytnou informaci o tom, že obsahuje více či méně významné nesprávnosti.

Auditorská zpráva má předepsanou strukturu, která slouží k lepšímu pochopení a interpretaci jejího obsahu; ověřená účetní závěrka je její povinnou součásti. Zpráva by měla obsahovat:

  •  název zprávy, z něhož musí být jasné, že se jedná o zprávu provedenou nezávislým statutárním auditorem, zapsaným v seznamu auditorů u Komory auditorů ČR,
  • příjemce zprávy, kterými u zákonného statutárního auditu jsou obvykle akcionáři nebo společníci auditované účetní jednotky,
  • úvodní odstavec, vymezující účetní závěrku, která je předmětem auditu, včetně rozvahového dne a období, které účetní závěrka zahrnuje a prohlášení o odpovědnosti vedení účetní jednotky a odpovědnosti auditora,
  • odstavec o rozsahu auditu, který:
  • popisuje jeho podstatu a činnosti, které auditor provedl,
  • odkazuje na auditorské standardy, podle kterých byl audit proveden,
  • sdělení, že auditor naplánoval a provedl audit tak, aby získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka neobsahuje významné nesprávnosti,
  • sdělení, že audit zahrnuje ověření důkazních informací, posouzení účetních zásad, posouzení významných účetních odhadů a zhodnocení celkové prezentace účetní závěrky,
  • prohlášení auditora, že provedený audit je přiměřeným podkladem pro vydání výroku,
  • odstavec obsahující vlastní výrok auditora s uvedením, jaký rámec účetního výkaznictví byl při sestavení závěrky použit, názor auditora, zda závěrka podává věrný a poctivý obraz o předmětu účetnictví v souladu s příslušným rámcem výkaznictví a zákonnými požadavky,
  • datum zprávy, které by nemělo být dřívější, než je konečné datum sestavení účetní závěrky vedením účetní jednotky (účetní závěrka je považována za sestavenou jejím podpisem odpovědnou osobou),
  • jméno a sídlo auditora a číslo osvědčení, pod nímž je auditor veden v seznamu auditorů na Komoře auditorů ČR,
  • podpis auditora.

 

Všechny tyto služby Vám spolehlivě zajistí společnost:

Obchodní služby Česko, spol. s r.o.

Kloboučnická 1435/24
140 00 Praha 4

Více na:

http://www.obchodnisluzbycesko.cz/